Historie Sboru dobrovolných hasičů Štíty

Časté požáry, které připravovaly rodiny o příbytky a nejednou i o lidské životy, vedly občany Šilperka, aby se proti tomuto živlu začali bránit. Tuto myšlenku se podařilo uskutečnit teprve v roce 1876 Tehdejší starosta města Johann Schwestka, který byl přístupný pro různé novinky si zavolal na radnici na pohovor několik schopných mužů Šilperka a výsledkem jejich jednání bylo založení Dobrovolného hasičského spolku Śilperk.

Protože v té době bylo v Šilperku mnoho Němců jednalo se o sbor německý. Bohužel, z tehdejší doby se nám nezachovaly téměř žádné přístupné dokumenty, takže o činnosti sboru téměř nic nevíme. O vybavení sboru je známo, že zpočátku to byla ruční přenosná stříkačka, nastavovací žebříky, trhací háky a další bourací nářadí. Kolem roku 1900 byla pořízena dvoukolová ruční stříkačka, později čtyřkolová tažená koňmi. Teprve od roku 1930 byly používány nadzemní požární hydranty a od roku 1932 motorová stříkačka. V těch dobách byly požáry dost časté, sbor vyjížděl k požárům do okolních vesnic až po Červenou Vodu. V době výstavby nové české měšťanské školy v letech 1924-1926 byla zároveň postavena požární zbrojnice.

Dne 19. července roku 1937 byl výměrem zemského úřadu v Brně povolen český Sbor dobrovolných hasičů v Šilperku. Ustavující schůze se konala 4.srpna 1937 v Národním domě, kde byli zvoleni funkcionáři a dohodnuta koupě motorové stříkačky, výstroje a výzbroje pro 34 členů sboru. Úspěšné činnosti zabránilo obsazení Šilperka Němci. Velká část obyvatel české národnosti odešla do vnitrozemí, stříkačka byla prodána až k Brnu na uhrazení směnky z nákupu. Následovalo dlouhých sedm let nečinnosti.

Po osvobození začali občané opět organizovat hasičský sbor, výstroj a výzbroj byla zajištěna po Němcích. Dne 28 června 1945 došlo k velkému požáru, při kterém lehly popelem dva domy, hasičský sbor svým zásahem zachránil před požárem další tři budovy. 30. června toho roku se konala mimořádná schůze, kde byl zvolen výbor a stanovila se pravidla činnosti. V březnu 1947 bylo prudké tání sněhu a hrozilo zaplavení domů, proto sbor poprvé zasahoval i proti vodnímu živlu. V roce 1948 sbor vlastnil znovu motorovou stříkačku a hasičské auto. Prostředky na činnost byly získávány pomoci brigád a pořádáním kulturních akcí. V roce 1960 bylo nutno nahradit staré auto, které již mělo odslouženo mnoho let. Jako náhrada byla zakoupena TATRA 805. Činnost sboru byla přemístěna do dolní zbrojnice.

Za dalších dvacet let se územní celek Štíty rozrůstal o přilehlé obce a bylo třeba pořídit cisternové auto. Pro něj bylo rozhodnuto provést přístavbu k původní zbrojnici a vybudovat temperovanou garáž o dvou stáních. Stavba byla zahájena 26. září roku 1981 a 30. prosince téhož roku mohla být garáž kolaudována. S trochou malého přispění občanů vybudovali objekt členové sboru sami. Sbor byl za tuto stavbu oceněn a byla mu přidělena cisterna na podvozku PRAGA V3S a o dva roky později cisterna na podvozku ŠKODA RT-706. Na podzim roku 1988 obdržel sbor nové dopravní vozidlo DA 12 na podvozku AVIA. Následně v letech 1991 až 1993 členové sboru provedli přebudování staré části zbrojnice na klubovnu.

Dne 25. 5. 1995 byla uzavřena smlouva mezi MěÚ Štíty, referátem obrany a ochrany OkÚ Šumperk a SDH Štíty o součinnosti a spolupráci při krizových situacích na území města Štíty při realizaci Krizového plánu OkÚ na území okresu Šumperk v rámci opatření civilní ochrany a hospodářské mobilizace. Následně bylo nahrazeno cisternové vozidlo ŠKODA RT-706 novější technikou a to vozidlem CAS 32 TATRA 148, které v naši jednotce sloužilo do roku 2006.

Významným milníkem pro SDH Štítech byl rok 2006, kdy byla zrekonstruována a zmodernizována hasičská zbrojnice tak, aby bylo možno pořídit novější techniku pro činnost zásahové jednotky. Po provedené rekonstrukci byla za pomoci státní dotace zakoupena repasovaná cisterna CAS 32 TATRA 815.